Zde se dočtete informace o použitých komponentách, jejich úpravách, zkušenostech při oživování a zdrojích stavebního materiálu.
Zesilovač LaDA2075 by měl údajně dodat až 20W na kanál. Samozřejmě to závisí na použitém napájení a impendanci reproduktorů.
Nejdříve jsem chtěl sehnat originální obvod LM1875, protože dle diskusí na internetu nejsou některé čínské kopie příliš povedené. Nakonec se mi podařil objednat originální vzorek přímo od Malajsijského výrobce National Semiconductor. Překvapila mě rychlost dodání z opačné části zeměkoule, hlavně při porovnání s dodací lhůtou naší pošty a s vzdáleností. V dnešní době již vzorky naneštěstí neposílají.
Většinu ostatních součástek jsem koupil v pražském obchodě GM electronic podle nákupního seznamu uvedeného u projektu. Některé ostatní součástky, které mi u GM z neznámých důvodů nedali, jsem koupil v místní "přeprodejně" součátek.
Vybral jsem si verzi se svorkovnicí, kterou jsem si malinko upravil. Nelíbili se mi totiž dvě přepážky svorkovnic vedle sebe, chtěl jsem je mít jednolité. Piny jsem rovnoměrně umístil a jeden bok svorkovnice upiloval. Desky plošných spojů jsem si nechal vyrobit u pana Kohouta.
Stáhnout upravenou DPS LaDA2075Na internetu jsem nemohl nalést žádný hotový vzor napájecího zdroje, který by se mi líbil. Rozhodl jsem se tedy k vlastnímu návrhu. Abych něco zásadního nepopletl, radil jsem se na jednom slovenském elektrotechnickém fóru. Místo usměrnovacího můstku jsem tam použil normální diody, protože jsem si chtěl vyzkoušet geniální princip Grätzova můstku.
Návrh jsem si udělal ve vektorovém grafickém programu Inkscape, se kterým mám bohaté zkušnosti. DPS jsem si dělal sám pomocí ruční kresby cestiček. Byla to docela piplačka, výsledek nebyl úplně ideální, ale po pocínování vypadá deska poměrně použitelně. Součástky mám z GM electronic a TME.
Po prozkoumání možností jsem se rozhodl zvolit toroid, protože se více hodí pro audio účely. Obvykle má menší rozptyl elektromagnetického pole, neboli menší rušení.
Také byl potřeba stanovit výkon toroidu. Při maximální vybuzení by zesilovač mohl odebírat teoreticky až 40VA, k tomu je nutno připočítat určitou rezeru. Stačil by klidně toroid o vykonu 80VA, ale nakonec jsem zvolil rovných 100VA, což nemůže být na škodu.
Při stanovení požadovaného napětí toroidu jsem si nebyl úplně jistý. Novinkou bylo pro mě to, že hodnota napětí je jiná při střídavém i stejnosměrném napětí, vliv má i to, zda se jedná o napětí naprázdno, či nikoli. Brát v potaz je potřeba i uvažovaná impendance reproduktorů. Jelikož jsem nevěděl zda budu používat reproduktory s impendancí 4Ω, nebo 8Ω, zvolil jsem takové napětí, které bude bezpečně fungovat u obou, neboli 2*15V, které dává po usměrnění se záteží myslím nějakých 22,6V. Příště bych zvolil klidně 2*16V.
Toroid jsem si nechal vyrobit na zakázku ve společnosti Tronic speciálně pro účely audio. Je to nejdražší část zesilovače, vyšla mě zhruba na 800 Kč s osobním odběrem.
Rozhodl jsem se i pro stavbu ochran reproduktorů. Použil jsem poměně osvědčené schéma, které se dříve používalo ve výrobcích od Tesly. Inspiroval jsem se také upravenou verzí se svorkovnicí. U první verze se mi líbila strana plošných spojů, u druhé zase vyvedená indikace, stejné rozměry jako má koncový stupeň a použitá svorkovnice. Vzal jsem tedy obě verze a snažil se z nic udělat kompromis.
DPS jsem si nechal udělat opět u Kohouta. Součástky jsem koupil snad všechny u GM electronic, nutno podotknout, že relátka jsou poněkud nákladnější záležitost.
Po sestavení jsem zkoušel funkčnost ochran. Po přivedení napájení po chvilce sami sepnou a po odpojení napájení se o trošku dříve rozepnou. Díky nim jsem elegantně eliminovat lupance v reproduktorech při vypínání. Pak jsem ještě testoval ochranu proti stejnosměrnému napětí, stačilo ho přivést na vstup a ochrany se rozeply. Rozčarování přišlo po zapojení indikační diody. Ta sice správně svítila, ale už to s ní nerozepínalo. Po poradě se zkušenějšími jsem se dozvěděl, že je potřeba použít nízkopříkonové LED. S nimi to fungovalo, ale jelikož jsem původně chtěl použít indikační diody speciálního tvaru, tak jsem indikaci ochran nepoužil. Pokud bych je dělal příště, indikaci bych úplně vynechal.
Stáhnout upravenou DPS ochrany reproduktorůPro ovládání hlasitosti jsem se rozhodl sestavit poměrně vychvalovanou fyziologickou regulaci hlasitosti. Velice obtížné bylo sehnat potřebný potenciometr. Dlouho jsem hledal, psal mnoho emailů a nakonec se zadařilo. Bylo možné je sehnat buď u Bučka, nebo Pesimatu. DPS jsem nepoužil origiální, nýbrž upravenou od člena jednoho fóra Nalimko33. Ta sice není volně dostupná, ale dostal jsem souhlas na její výrobu u uživatele Trunek. Zbytek součástek jsem opět koupil u GM electronic, velké kondenzátory u TME, některé hůře sehnatelné kondenzátory ještě u Pesimatu.
Při oživování jsem chtěl regulaci na nečisto vyzkoušet. Napojil jsem jí tedy mezi starý wolkman a sluchátka. To co jsem slyšel mě odradilo, plynulost regulace žádná. Rozhodl jsem se ji nepoužít. Po několika dnech jsem se přeci jen přimněl k tomu, abych ji připojil přímo k zesilovači. A ono to najednou fungovalo. Problém je prý v impendanci.
Po zapnutí s regulací to hrálo trošku jinak, ale poměrně rychle jsem si na to zvykl. Pak jsem to měl jednou zapojené bez ní a náhle mě nebavilo poslouchat, zvuk byl takový nudný, málo dynamický, prostě bez šťávy. Od té doby jsem rád, že jí mám, jen by chtělo promazat potenciometr.
Kromě samotných komponent bylo zapotřebí sehnat i mnoho dalšího materiálu. Chladiče jsem si nechal uříznout a naeloxovat u společnosti Eling, cenu měli poměrně dobrou, ale to se bohužel nedá říci o poštovném. Spojovací materiál jsem nějaký našel doma, něco koupil v GM electronic a zbytek v místním železářství, ve kterém se očas divili, k čemu mi budou šroubky s titěrným závitem M3. V Baumaxu jsem pořídil hliníková elka, jinak zbytek bedny jsem se snažil sestavit z toho, co jsem doma našel. Výhodou pro mě bylo to, že jsem již základní výbavu pro stavbu měl.
V roce 2012 vytvořil Petr Šimon, kontakt.
